Geopolitika

Geopolitik beschreibt die Wechselwirkungen zwischen Energie, Wirtschaft, Technologie und internationalen Machtstrukturen. Viele Entwicklungen, die in Europa wie Einzelereignisse wirken, sind in Wahrheit Teil größerer strategischer Bewegungen, die oft Jahre oder Jahrzehnte im Hintergrund wachsen. In meinen Analysen beleuchte ich diese Zusammenhänge nüchtern und ohne ideologische Filter: Wie verändern Energiepreise politische Entscheidungen? Welche Rolle spielt KI für globale Machtblöcke? Und warum verliert Europa strategischen Einfluss? Wer verstehen will, wohin sich die Welt wirklich bewegt, braucht geopolitische Perspektiven.

Energie, moc a závislost: cesta Evropy od světového exportního šampiona ke spotřebiteli

autor:
Evropa a energie

Když se dnes rozhlédnete po Německu, všimnete si jedné věci: Energetická situace je jiná než před dvaceti lety. A to zásadně. Před dvaceti lety bylo Německo považováno za ztělesnění průmyslové stability. Spolehlivé dodávky elektřiny, předvídatelné ceny plynu, robustní síťová infrastruktura. Energetika nebyla aktuální politickou otázkou, ale samozřejmostí. Byla tu. Fungovala. Byla cenově dostupná. Bylo možné ji - a to je zásadní - plánovat.

Dnes se však energie stala v Evropě, zejména v Německu, strategickým faktorem nejistoty. Ceny kolísají, průmysl přesouvá investice, politické debaty se točí kolem dotací, nouzových rezerv a závislostí. Energie už není jen infrastruktura - je to mocenský faktor, prostor pro vyjednávání a geopolitická páka.

V tomto článku chceme tento vývoj v klidu sledovat. Ne alarmisticky nebo konspiračně, ale krok za krokem. Co se změnilo? Jaká rozhodnutí byla učiněna? Kdo z toho má prospěch? A především: Jak se kontinent, který byl z hlediska energetické politiky suverénní, dostal do situace, kdy nemá téměř žádnou nezávislou kontrolu nad svým nejzákladnějším fundamentem - dodávkami energie?

Číst dál

Rusko, NATO a strach z války: co lze dokázat - a co ne

autor:
NATO, Rusko a strach z války

Tento článek není výsledkem momentálního popudu, rozhořčení nebo zaujatosti. Je spíše výsledkem dlouhodobého pozorování - a rostoucího pocitu znepokojení. O Rusko se zajímám nejen od války na Ukrajině. Můj zájem sahá ještě dál. Už ve škole jsem se učil ruštinu jako cizí jazyk a v té době jsem se o jazyk, historii a mentalitu zajímal velmi uvolněně. Tento raný zájem mě vedl k tomu, že jsem v průběhu let sledoval tamní vývoj, aniž bych neustále měnil svůj pohled.

Právě proto mě dnes šokuje, jak hrubé, zjednodušené a sebevědomé jsou mnohé obrazy Ruska a jeho údajných cílů, které se objevují ve veřejném prostoru - často bez zdrojů, bez kontextu, někdy dokonce bez jakékoli vnitřní logiky. Zvláště dráždivé je, když se taková vyprávění objevují nejen v diskusních pořadech či komentářích, ale téměř bez reflexe je přejímají i novináři, politici či jiné oficiální hlasy. V určitém okamžiku nevyhnutelně vyvstane otázka:

Je to skutečně pravda?

Číst dál

Smlouva "dva plus čtyři", NATO a Bundeswehr: Co platí dnes?

autor:

Když se dnes hovoří o bezpečnostní politice, Bundeswehru a mezinárodních závazcích, je to obvykle v režimu současnosti: počty, situace ohrožení, alianční schopnosti. Málokdy se však klade otázka, na jakém právním základě to vše vlastně stojí. Přitom existuje smlouva, která právě tento základ tvoří - a přesto je v povědomí veřejnosti sotva zakotvena: smlouva Two Plus Four.

Mnoho lidí ji zná podle jména. Málokdo však ví, co přesně bylo v něm upraveno. Ještě méně lidí se zabývá otázkou, jaký význam mají tyto dohody ještě dnes - více než tři desetiletí po sjednocení Německa, ve světě, který se zásadně změnil v politickém, vojenském i sociálním ohledu.

Číst dál

Co je a co není BRICS: historie, ekonomika a geopolitická kategorizace

autor:
Země BRICS

Pokud se na čísla podíváte střízlivě, budete si mnout oči: dnešní země BRICS tvoří téměř polovinu světové populace. Miliardy lidí v těchto zemích žijí, pracují v nich, vyrábějí, spotřebovávají, budují infrastrukturu a utvářejí jejich budoucnost. Z hlediska počtu obyvatel, ekonomického výkonu (zejména z hlediska kupní síly) a surovin nejsou v globální politice v žádném případě okrajovým jevem. A přesto hrají země BRICS v každodenním zpravodajství západních médií obvykle jen podružnou roli - často se omezují na jednotlivé události, konflikty nebo módní slova.

Právě k tomu slouží tento článek. Ne proto, abychom oslavovali nebo obhajovali BRICS, ale abychom pochopili, co se za touto zkratkou skrývá, jak vznikla a proč dnes hraje roli, kterou nelze jednoduše ignorovat.

Číst dál

Co nám naši dědečkové vyprávěli o válce - a proč tyto hlasy dnes chybí

autor:
Válečné vzpomínky dědečků

Hodně se mluví o válce. Ve zprávách, talk show, komentářích, na sociálních sítích. Snad žádné jiné téma není tak aktuální - a zároveň tak podivně abstraktní. Čísla, mapy, frontové linie, hodnocení odborníků. Víme, kde se co děje, kdo je do toho zapojen a co je v sázce. Téměř zcela však chybí hlasy těch, kteří válku spíše zažili, než vyhlásili.

Možná proto, že tyto hlasy pomalu utichají. Ale možná je to také proto, že jsme zapomněli, jak jim naslouchat.

Číst dál

Jaká byla Sýrie před válkou? Kdo vládne dnes? Co to znamená pro uprchlíky v Německu?

autor:
Sýrie a Damašek

Sýrie pro mě není abstraktní zprávou, není jen krizovým pojmem v titulcích novin. Tuto zemi sleduji - sice zpovzdálí, ale nepřetržitě - už asi dvacet let. Ne z politického aktivismu, ale ze skutečného zájmu. Sýrie pro mě vždy byla příkladem toho, že svět je složitější než jednoduché vyprávění o dobru a zlu. Země na Blízkém východě, která byla sekulárně uspořádaná, relativně stabilní a společensky mnohem modernější, než by mnozí očekávali.

Dalším bodem, který vzbudil můj zájem hned na začátku, byla osoba samotného Bašára Asada. Muž, který studoval ve Švýcarsku, vystudoval oční lékařství, poznal realitu života na Západě - a pak stanul v čele blízkovýchodního státu. To nezapadalo do obvyklého schématu. O to víc mě dráždilo pozorovat, jak rychle se zúžilo vnímání veřejnosti, jak se ze složitého státu během několika let stal čistý symbol násilí, útěku a morálního zjednodušení. Šokem pro mě nebylo ani tak to, že Sýrie skončila válkou - takových zlomů zná historie mnoho -, ale jak málo prostoru pro diferenciaci po ní zbylo. Tento článek je proto také pokusem o navrácení řádu do tématu, které je v médiích často prezentováno pouze jako chaos.

Číst dál

Umělá inteligence a energie: kolik skutečně stojí boom umělé inteligence

autor:
Umělá inteligence, energie a udržitelnost

Na první pohled se zdá, že umělá inteligence je téměř beztížná. Zadáte otázku a za pár vteřin se objeví odpověď. Žádný hluk, žádný kouř, žádný viditelný pohyb. Zdá se, že se vše odehrává „v oblaku“. Právě v tom spočívá chyba v myšlení. Umělá inteligence není abstraktní magie, ale výsledek zcela konkrétních fyzikálních procesů. Za každou odpovědí stojí datová centra, elektrické vedení, chladicí systémy, čipy a celá infrastruktura. Čím více AI vstupuje do našeho každodenního života, tím je tato skutečnost viditelnější. A právě zde začíná otázka udržitelnosti.

Každý, kdo mluví o umělé inteligenci, aniž by hovořil o energii, zdrojích a infrastruktuře, popisuje pouze povrch. Tento článek jde hlouběji. Ne alarmismem, ale střízlivým pohledem na to, co AI skutečně potřebuje ke svému fungování - dnes i v budoucnu.

Číst dál

Je zabíjení nedůstojné? Střízlivá otázka o vraždě, teroru a válce

autor:
Je zabíjení nedůstojné?

Žijeme v neklidné době. Válka, teror, násilí - to vše je opět velmi aktuální. Ve zprávách, v politických debatách, v kuloárních rozhovorech. Rozhoduje se o válce a míru, často rychle, často s velkou rozhodností. Předkládají se argumenty, zvažují se, zdůvodňují. A přesto ve mně zůstává pocit znepokojení.

Ne proto, že bych věřil, že je všechno snadné, nebo že bych snil o světě bez konfliktů. Ale proto, že jsem si všiml, jak zřídka je položena velmi konkrétní otázka. Otázka, která není ani právní, ani vojenská. Otázka, která se neptá na vinu nebo spravedlnost, ale na něco podstatnějšího. Tato otázka zní: Co udělá s člověkem, když zabije jiného člověka?

Tento článek je pokusem položit tuto otázku klidně a střízlivě - bez obviňování, bez morálního patosu a bez instrumentalizace současných událostí.

Číst dál

↑