Pod ledem Grónska se skrývá příslib, který již léta zaměstnává představivost politiků, podnikatelů a investorů: vzácné zeminy, kritické minerály, ropa, plyn a další suroviny, které by v světě hladovém po surovinách mohly nabývat stále většího významu. Čím více klimatické změny mění arktické regiony, tím častěji je Grónsko popisováno jako budoucí vítěz tohoto vývoje.
Ale tak jednoduché to není. Mezi geologickými ložisky a ekonomicky rentabilní těžbou stojí politická rozhodnutí, vysoké náklady, chybějící infrastruktura, kolísající ceny surovin a obyvatelstvo, které nemusí nutně podporovat každou formu průmyslové těžby. Grónsko tak není ani tak jistým surovinovým gigantem, jako spíše příkladem toho, jak velký může být rozdíl mezi potenciálem a realitou.
