Obecné

Teorie her vysvětluje 25 let geopolitiky: Jak Evropa ztratila svou strategickou roli

autor:
Teorie her vysvětluje 25 let geopolitiky

Pro mnohé zní teorie her jako suchá matematika, jako vzorce, jako něco, co hraje roli pouze na přednáškách nebo v obchodních hrách. Ve skutečnosti se však jedná o prastarý nástroj myšlení, který existoval dávno před svou akademickou formalizací. Používali ji diplomaté, velitelé, kapitáni průmyslu - dávno předtím, než se jí tak začalo říkat. Nakonec nejde o nic jiného než o střízlivou otázku:

„Když se několik hráčů musí rozhodnout v nejisté situaci - jaké mají možnosti a jaké jsou důsledky?“

Takové myšlení je dnes překvapivě vzácné. Místo analýzy alternativ se mnohé zužuje na morální narativy nebo spontánní interpretace. Přitom právě v případě geopolitických otázek by jasná analýza možností byla základem každé vyspělé politiky. Právě tohoto starého řemesla bych se chtěl v tomto článku znovu ujmout.

Číst dál

Permanentní krize jako normální stav: Jak narativy zkreslují naše vnímání

autor:
Permanentní krize, vyprávění

Je zvláštní, jak se některé události plíží nenápadně a jejich plný dopad se projeví až při zpětném pohledu. Když přemýšlím o tom, jak vnímám zprávy dnes, uvědomuji si, že můj přístup k nim se před více než dvaceti lety zásadně změnil. Od přelomu tisíciletí jsem téměř nesledoval tradiční televizní zpravodajství. Nikdy to nebylo vědomé rozhodnutí proti něčemu - spíše postupné vyrůstání z toho. V určitém okamžiku jsem si prostě uvědomil, že každodenní bombardování měnícími se scénáři soudného dne mi nezlepšuje život ani nezlepšuje vidění.

Číst dál

Jan-Josef Liefers: Portrét postoje, původu a umělecké svobody

autor:
Jan-Josef Liefers

Když dnes vidíte Jana-Josefa Liefera jako excentrického profesora Boerneho ve filmu „Tatort“, snadno zapomenete, jak dlouho trvalo, než se k němu dostal. Já sám jsem ho v této roli vždycky rád viděl: jako směs jemnosti, narcismu, humoru a úžasného přehledu. Ale tato směs nepřichází z ničeho nic. Je to výsledek života, který začal v úplně jiném Německu - v NDR, v zemi s úzkými hranicemi a jasnými mantinely.

Abychom pochopili, proč dnes Liefers zaujímá tak důsledný postoj, musíme se vrátit do jeho dětství, do divadelního světa jeho rodičů a do doby, kdy kritika systému nebyla bez následků.

Číst dál

Stav německého hospodářství v roce 2025: pět let krize, čísla, trendy a výhled

autor:
Stav německého hospodářství v roce 2025

Pokud se dnes podíváte na německou ekonomiku, je téměř nemožné oddělit posledních pět let. Byl to řetězec událostí, které se vzájemně překrývaly, posilovaly a v některých případech blokovaly. Výchozím bodem byl rok 2020 - rok, v němž pandemie jedním rázem zastavila veřejný život, dodavatelské řetězce a celá průmyslová odvětví. Mnoho podniků muselo ukončit činnost, výroba byla přerušena a byla poskytnuta vládní pomoc, aby se ekonomika krátkodobě zcela nezhroutila.

To, co se tehdy zdálo jako dočasná výjimečná situace, však přerostlo v něco většího: Důsledky tehdejších rozhodnutí ovlivňují každodenní život podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných i zaměstnanců dodnes. Každý, kdo si tehdy myslel, že po několika měsících bude vše „jako dřív“, dnes vidí, že se mnohé věci natrvalo změnily.

Číst dál

Proč Dieter Bohlen mluví, když ostatní mlčí: Portrét pracovitosti a jasnosti

autor:

Jsou osobnosti, které skutečně pochopíte, až když se odpoutáte od jejich veřejného obrazu. Dieter Bohlen patří přesně do této kategorie. Sám nejsem po hudební stránce velkým příznivcem jeho plytkých, často velmi jednoduchých melodií - a přesto, abych byl spravedlivý, je třeba říci, že to, co vytvořil v 80. letech, bylo nesmírně precizní, zaměřené na cílovou skupinu a jasně strukturované. Bohlen nikdy nebyl velkým umělcem v romantickém slova smyslu. Byl však vynikajícím obchodníkem, pracovitým člověkem a někým, kdo rozuměl svému řemeslu tak, jako dnes málokdo.

Pro mě není zajímavý ani tak svou hudbou, ale tím, že zůstal úspěšný po celá desetiletí, zatímco kolem něj se vystřídaly celé generace umělců. Že navštěvoval stejnou obchodní školu v Oldenburgu jako já. A že dnes - po mnoha letech mlčení - najednou zaujímá jasný postoj k sociálním otázkám. To je důvod, proč stojí za to podívat se na Dietera Bohlena jako na člověka mimo obvyklý mediální obraz: ne jako na popového titána, ne jako na televizního mudrce, ale jako na řemeslníka, podnikatele a zrcadlo doby, která si stále méně rozumí.

Číst dál

28. režim EU: tichá reorganizace Evropského hospodářského prostoru?

autor:
28. režim EU

V současné době polovina Evropy hovoří o tzv. „28. režimu“. Mnozí se ptají, co to vlastně má být. Nový stát? Tajný projekt EU? Nebo jen další pokus o modernizaci jednotného trhu? Ve skutečnosti jde o pojem, který zní velkolepě, ale v podstatě popisuje další formu společnosti, která má být nepovinná a čistě dobrovolná. Název „28. režim“ vychází ze skutečnosti, že by vedle 27 vnitrostátních právních systémů existoval další soubor pravidel - jako další nástroj v již tak plné sadě nářadí.

Myšlenka na něj nevznikla ze dne na den. Začínající podniky, investoři a některé malé a střední podniky si již léta stěžují, že EU se skládá z 27 velmi odlišných hospodářských oblastí. V závislosti na tom, ve které zemi začínáte podnikat, musíte dodržovat různá pravidla: různé formality pro zahájení podnikání, různá pravidla týkající se odpovědnosti, různé požadavky na účast zaměstnanců nebo na získání kapitálu. To je pro mezinárodní technologické společnosti překážkou a pro zakladatele často odrazující. Právě s tím chtějí instituce EU začít.

Číst dál

CLOUD Act, datová suverenita a Švýcarsko: bod obratu pro evropské IT strategie?

autor:
Co znamená švýcarské usnesení o cloudu pro Evropu?

V polovině listopadu se ve Švýcarsku stalo něco, co v této podobě málokdo očekával: Komisaři pro ochranu osobních údajů v této zemi přijali jasné, téměř historické usnesení. Jeho poselství je jednoduché - a zároveň velmi kontroverzní: orgány veřejné moci by již neměly bez váhání zadávat svá nejcitlivější data mezinárodním cloudovým službám, jako je Microsoft 365. Proč tomu tak je?

Číst dál

Nesmrtelnost díky technologiím: jak daleko se výzkum a umělá inteligence skutečně dostaly

autor:
Digitální nesmrtelnost

Od té doby, co lidé existují, existuje touha prodloužit život - nebo ho nejlépe prodloužit na neurčito. V minulosti dávaly lidem naději mýty, náboženství, alchymisté nebo tajemné rituály. Dnes už to nejsou mágové sedící nad starými pergameny, ale nejbohatší lidé světa sedící nad nejmodernějšími technologiemi v oblasti biologie a umělé inteligence. Na první pohled to zní jako sci-fi: je možné zastavit stárnutí? Lze se „zakonzervovat“ digitálně? Lze přenést své myšlenky do stroje?

Toto téma však již dávno opustilo věž ze slonoviny. Velcí technologičtí miliardáři nyní investují miliardy do projektů, které se vážně zabývají právě těmito otázkami. Ne proto, že by se chtěli stát nesmrtelnými bohy - ale proto, že si mohou dovolit zkoumat hranice možného. Tento článek poměrně jednoduše vysvětluje, co se za touto myšlenkou skrývá, jaký technický vývoj již dnes existuje, kde leží hranice - a proč bude toto téma v příštích 20 letech stále důležitější.

Číst dál

↑