Ulrike Guérot: Evropanka mezi myšlenkou, univerzitou a veřejným diskurzem

Ulrike Guérot a Evropa

Jsou lidé, jejichž myšlenky rádi sledujete ne proto, že s nimi ve všem souhlasíte, ale proto, že se snaží do věcí proniknout. Pro mě je Ulrike Guérotová jedním z těchto hlasů. Její přednášky sleduji už několik let - ne pravidelně, ne rituálně, ale když narazím na téma, které podle mě stojí za to, abych si ho poslechla blíže. Zaráží mě, že její argumenty jsou klidné, strukturované a do značné míry neideologické.

Její přednášky tak nejsou v mediálním smyslu velkolepé, ale jsou udržitelné. Můžete ji poslouchat dlouho, aniž byste měli pocit, že se snaží prodat hotový pohled na svět. Zvláště v době, kdy jsou politické debaty často morálně vypjaté nebo emocionálně osekané, působí tento způsob projevu téměř staromódně. V tom nejlepším slova smyslu.

Číst dál

Teorie her vysvětluje 25 let geopolitiky: Jak Evropa ztratila svou strategickou roli

Teorie her vysvětluje 25 let geopolitiky

Pro mnohé zní teorie her jako suchá matematika, jako vzorce, jako něco, co hraje roli pouze na přednáškách nebo v obchodních hrách. Ve skutečnosti se však jedná o prastarý nástroj myšlení, který existoval dávno před svou akademickou formalizací. Používali ji diplomaté, velitelé, kapitáni průmyslu - dávno předtím, než se jí tak začalo říkat. Nakonec nejde o nic jiného než o střízlivou otázku:

„Když se několik hráčů musí rozhodnout v nejisté situaci - jaké mají možnosti a jaké jsou důsledky?“

Takové myšlení je dnes překvapivě vzácné. Místo analýzy alternativ se mnohé zužuje na morální narativy nebo spontánní interpretace. Přitom právě v případě geopolitických otázek by jasná analýza možností byla základem každé vyspělé politiky. Právě tohoto starého řemesla bych se chtěl v tomto článku znovu ujmout.

Číst dál

28. režim EU: tichá reorganizace Evropského hospodářského prostoru?

28. režim EU

V současné době polovina Evropy hovoří o tzv. „28. režimu“. Mnozí se ptají, co to vlastně má být. Nový stát? Tajný projekt EU? Nebo jen další pokus o modernizaci jednotného trhu? Ve skutečnosti jde o pojem, který zní velkolepě, ale v podstatě popisuje další formu společnosti, která má být nepovinná a čistě dobrovolná. Název „28. režim“ vychází ze skutečnosti, že by vedle 27 vnitrostátních právních systémů existoval další soubor pravidel - jako další nástroj v již tak plné sadě nářadí.

Myšlenka na něj nevznikla ze dne na den. Začínající podniky, investoři a některé malé a střední podniky si již léta stěžují, že EU se skládá z 27 velmi odlišných hospodářských oblastí. V závislosti na tom, ve které zemi začínáte podnikat, musíte dodržovat různá pravidla: různé formality pro zahájení podnikání, různá pravidla týkající se odpovědnosti, různé požadavky na účast zaměstnanců nebo na získání kapitálu. To je pro mezinárodní technologické společnosti překážkou a pro zakladatele často odrazující. Právě s tím chtějí instituce EU začít.

Číst dál

CLOUD Act, datová suverenita a Švýcarsko: bod obratu pro evropské IT strategie?

Co znamená švýcarské usnesení o cloudu pro Evropu?

V polovině listopadu se ve Švýcarsku stalo něco, co v této podobě málokdo očekával: Komisaři pro ochranu osobních údajů v této zemi přijali jasné, téměř historické usnesení. Jeho poselství je jednoduché - a zároveň velmi kontroverzní: orgány veřejné moci by již neměly bez váhání zadávat svá nejcitlivější data mezinárodním cloudovým službám, jako je Microsoft 365. Proč tomu tak je?

Číst dál

Nové zákony EU o cenzuře: Co znamenají zákony Chatcontrol, DSA, EMFA a AI Act?

Cenzurní zákony EU

Ve stále digitalizovanějším světě trávíme spoustu času online: Na internetu trávíme mnoho času: chatujeme, nakupujeme, pracujeme, informujeme se. Zároveň se mění pravidla sdílení, moderování nebo kontroly obsahu. Zákon o digitálních službách (DSA), Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), plánované nařízení o prevenci a potírání sexuálního zneužívání dětí (CSAR, často označované jako „kontrola chatu“) a zákon o umělé inteligenci jsou klíčové právní předpisy, které Evropská unie (EU) navrhla pro regulaci digitálního prostředí.

Tyto předpisy se mohou zdát na první pohled vzdálené, ale mají dopad jak na vás jako soukromou osobu, tak na malé a střední podniky. Tento článek vás provede krok za krokem: od otázky „Co se zde plánuje?“ na pozadí a časové osy ke změně perspektivy: Co to pro vás znamená v každodenním životě?

Číst dál

Digitální ID EU: propojení, kontrola a rizika v každodenním životě

Digitální ID EU

Když slyšíte o „digitálním průkazu totožnosti“, „evropské identifikační peněžence“ nebo „peněžence EUDI“, zní to na první pohled abstraktně - téměř jako další složitý IT projekt z Bruselu. Mnoho lidí nikdy vědomě neslyšelo o „eIDAS 2.0“, tedy o základních předpisech EU. A přitom se tento projekt v dlouhodobém horizontu dotkne téměř každého občana Evropské unie.

V podstatě jde o něco, co už desítky let nosíme v každodenním životě na papíře nebo v podobě plastové karty: oficiální doklad o naší totožnosti. Doposud jsme měli různé doklady - občanský průkaz, řidičský průkaz, průkaz zdravotního pojištění, daňový doklad, přihlašovací údaje k účtu, číslo pojištění. Každý systém funguje samostatně, každý má své vlastní procesy, často matoucí a někdy obtěžující.

EU nyní usiluje o sloučení těchto rozptýlených oblastí identity do standardizovaného digitálního řešení.

Číst dál

Digitální euro přichází - co znamená, co nesmí dělat a co by mohlo dělat

Digitální euro přichází

Veřejné peníze jsou více než jen prostředkem směny - jsou symbolem státní suverenity, garantem hospodářského řádu a prostředkem, který umožňuje všem občanům svobodně se účastnit hospodářského života. Hotovost byla po staletí výrazem této svobody: anonymní, bezpodmínečně použitelná, všude platná. S postupným nahrazováním hotovosti digitálními platebními metodami se nyní nově klade klíčová otázka: kdo bude kontrolovat peníze budoucnosti - a za jakých podmínek?

Číst dál